Využijte služeb námi prověřených odborníků a firem
... když kupujete, prodáváte, pronajímáte nebo jen vlastníte nemovitost!
Právní
Zhodnocení pronajatého bytu nebo domu
Rozhodne-li se pronajímatel provést stavební úpravy, které zvyšují hodnotu bytu, který pronajímá, často to vede i ke zlepšení podmínek bydlení v bytě nebo rovnou v celém domě. S takovými úpravami se většinou pojí nemalé náklady. Jak a za jakých okolností lze část nákladů získat od nájemníků zpět, bude popsáno v následujícím článku.
Právo stavby – když budova není součástí pozemku
Jednou změn způsobených přijetím nového občanského zákoníku v roce 2014 je i pravidlo, že stavba je vždy součástí pozemku, na kterém stojí. Zákon tak výrazně omezuje možnost, aby vlastník pozemku a vlastník stavby byly dvě odlišné osoby. Aby však tento zákon mohl reflektovat všechny možné situace, ke kterým může v reálném životě docházet, zavedl v souvislosti s výše zmíněným pravidlem i nový institut, kterým je tzv. právo stavby.
Vhodný byt k pronájmu
Co vše musí byt obsahovat, aby byl považován z hlediska hygieny za vhodný k pronajímání? Víte, zda můžete pronajímat vlhký (suterénní) byt a co vám případně může hrozit?
Diskriminace zájemce o nájem bytu
Pronajímatel bytu se může dopustit diskriminace, pokud v nabídce pronájmu vyloučí například příslušníky určitého etnika či národnosti. Takové jednání může být považováno za diskriminaci ve formě navádění dle § 4 odst. 5 antidiskriminačního zákona a vystavuje se tak riziku žaloby a požadavků na odškodnění ze strany odmítnutého zájemce. Obsah nabídky pronájmu stejně tak jako důvody odmítnutí zájemce by proto měl pronajímatel vždy pečlivě zvážit.
Smluvní pokuty u nájmů skončily
Smluvní pokuta je upravena v § 2048 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v oddílu nazvaném utvrzení dluhu. Smluvní pokuta tak společně s institutem uznání dluhu tvoří novou právní kategorii. Důvod je, že funkcí smluvní pokuty není dluh zajistit, nýbrž posílit postavení věřitele. Výše uvedené je však obecnou úpravou na nájmy bytů a domů se nevztahující, neboť nájemní vztah je zákonem považován za natolik specifický, že mu zákonodárce vyčlenil speciální úpravu, která se mnohdy zcela od obecné úpravy odlišuje.
Máte dotazy k registraci členství a potřebujete více informací?
Nabízíme ZDARMA maximum informací, nástrojů a služeb pro bezpečné realitní transakce.
Zavoláme vámNapište nám
Právní úprava jistoty a možnosti jejího čerpání
Peněžní jistotu, dříve známou jako kauci, dává nájemce pronajímateli z toho důvodu, aby bylo v maximální možné míře zajištěno splnění povinností nájemce v době trvání nájemního vztahu. Dle úpravy občanského zákoníku je možné mezi nájemcem a pronajímatelem smluvně dohodnout jistotu až do výše 6 měsíčního nájemného, není dána povinnost ukládat peněžní prostředky na zvláštní účet a odpadá omezení týkající se nemožnosti zápočtu některých pohledávek vůči jistotě.
Zvyšování počtu osob v nájemcově domácnosti
Nájemce má právo realizovat v pronajatém bytě svůj soukromý a rodinný život a za tímto účelem přijímat návštěvy a nové členy domácnosti. Proti tomu stojí zájmy pronajímatele plynoucí z jeho vlastnického práva k bytu. Pro stanovení, jakým způsobem a za jakých podmínek může pronajímatel zasahovat do počtu osob v nájemcově domácnosti, určuje občanský zákoník níže popsaná pravidla.
Úklid společných prostor v domě - povinnost pro nájemce!?
Mezi pronajímateli a nájemci vznikají často spory o tom, kdo se má starat o úklid v domě. Když bydlí v domě jen samotní vlastníci, často mají spolu „nepsanou“ dohodu o tom, že se budou pravidelně střídat v úklidu svého patra a jednou za definovaný čas uklidí společné a vstupní prostory. Nájemce ale není vlastník – má povinnost dodržovat tyto dohody?
Musím mít prostory, které pronajímám, zkolaudované?
Pronajímání nezkolaudovaných prostor je v České republice obvyklé. Pronajímatelé se však dopouštějí hned několika chyb – špatné volby nájemní smlouvy a zároveň spáchání správního deliktu.
Vyklizení a předání bytu nájemcem
Nájemní vztah je závazkový právní vztah, v rámci kterého se pronajímatel zavazuje poskytnout nájemci k dočasnému užívání určitou věc a nájemce je povinen za užívání této věci hradit pronajímateli nájemné. Jak plyne z výše uvedeného, předmět nájmu je nájemci poskytován jen dočasně. Po skončení nájmu je tak nájemce povinen byt předat pronajímateli. Pakliže se tak nestane, může se pronajímatel bránit podáním žaloby na vyklizení. Jaké alternativy jsou k soudnímu řízení pro pronajímatele k dispozici?
